Z historie TJ Sokol Petrovice

Vznik jednoty je spojen se vznikem samostatného státu po skončení I.světové války v roce 1918.

Dne 10. listopadu 1918 se z iniciativy tehdejšího řídícího učitele Jaroslava Rendla sešla ustavující valná hromada k založení "Tělocvičné jednoty SOKOL v Petrovicích a okolí".

Prvním starostou tělocvičné jednoty byl zvolen Emanuel Hanke z Křeslic. Místostarostou pak Josef Holý z Petrovic a náčelníkem Jaroslav Rendl.

Nadšení, znásobené právě získanou svobodou, bylo veliké, a tak hned v počátcích během jednoho roku měla jednota 159 členů: 59 mužů, 25 žen, 26 dorostu, 54 žactva.

Z počátku se cvičilo v hostinském sále, nyní je to budova firmy YORK.
Ve třetím roce svého trvání byla jednota nucena získat jiné prostory pro svoji činnost. Bylo rozhodnuto postavit vlastní tělocvičnu. Se stavbou se započalo 6. srpna 1921 a dne 9. října téhož roku, tedy za dva měsíce, byla stavba dokončena. To je, z hlediska dnešních poměrů, něco nepředstavitelného. Tento úspěch však znamenal pro jednotu velké finanční zatížení. U banky byla vypsána hypotéka na 130.000 Kč.

Nová sokolovna umožnila rozšířit okruh činnosti. Byl založen dramatický odbor. Díky výnosům z pořádaných her se dařilo snižovat dluh na hypotéce. Byla sestavena dechová kapela, po ní také sbor tamburašů. Pro zlepšení finanční situace a ke krytí dluhů byla po dohodě s benešovským pivovarem přistavena v roce 1930 část pro pohostinskou činnost.

Třicátá léta, poznamenaná hospodářskou krizí, se projevila i na činnosti jednoty. K oživení došlo až v roce 1937 – 1938 v období X. Všesokolského sletu. Bohužel nedlouho potom došlo k obsazení republiky německými vojsky.

V roce 1941 byla zastavena činnost celé sokolské organizace. Sokolovnu obsadila nacistická vojska.

Po osvobození se činnost jednoty rychle obnovila. Bylo zahájeno pravidelné cvičení. Uskutečnilo se 7 veřejných cvičení. První z nich již 29. července. Činnost jednoty se rozšířila i o oddíl kopané. V roce l947 se uskutečnila přístavba sokolovny, protože dosavadní prostory již nevyhovovaly.

Po únoru 1948 se dostavila určitá stagnace, když řada členů výboru jednoty byla akčním výborem vyloučena. Postupně se však činnost v průběhu padesátých let konsolidovala. Došlo k oživení sportovní činnosti. Projevuje se zájem o odbíjenou, stolní tenis. Konec padesátých let je charakterizován zvýšenou sportovní činností v atletice a sportovní gymnastice. Zato malou činnost vyvíjel oddíl kopané a ledního hokeje, které byly pro nedostatek zájmu zrušeny.

Počátkem sedmdesátých let se rozšiřuje činnost o další sportovní odvětví. Vznikají oddíly kulturistiky a minikopané. Zvýraznila se také činnost oddílu základní a rekreační tělesné výchovy (ZRTV), která se projevila i účastí na Spartakiádách. Zvýšený zájem o sportovní činnost si vynutil potřebu zvýšit tréninkové a cvičební prostory. V roce 1983 se začalo s výstavbou sportovní haly. Tato akce však znamenala zrušení činnosti ve vlastním zařízení a přesun do pronajatých objektů. Díky obětavosti trenérů a cvičitelů se podařilo činnost, i když v omezené míře, udržet. Slavnostní otevření haly se uskutečnilo 5. října 1988, v roce 70. výročí založení tělocvičné jednoty. Devadesátá léta byla poznamenána velkou aktivitou jak základního cvičení, tak sportovních oddílů.

Uplynulé desetiletí však znamenalo dlouhodobý spor o majetek s Československou a později s Českou obcí sokolskou. Z tohoto soudního sporu vyšla vítězně Česká obec sokolská a tak se v polovině roku 1997 oddělila část sportovních oddílů, která vytvořila novou tělocvičnou jednotu SOKOL PETROVICE I., která je začleněna do organizační struktury České obce sokolské, zatímco zbývající část původní jednoty spadá pod strukturu Českého svazu tělesné výchovy (ČSTV). Touto reorganizací sportovní činnost nijak neutrpěla. Obě jednoty navzájem spolupracují a pomáhají si při organizování jednorázových akcí jako např. při organizování veřejných cvičebních hodin, Sportovního dne, Mikulášské zábavy pro děti apod. Obě jednoty jsou svojí existencí součástí života obyvatel Petrovic a neoddělitelně k nim patří.